chovatelská stanice leonbergerů


Jak si u nás barfujeme

 

Co že to děláme? Jaká specialitka se to předkládá našim psům? Maso, syrové, vařené, ale hlavně čerstvé. Včetně kostí. Zeleninu, ovoce, přílohy. Přála bych každému vidět, když přijde maso, hlavně telecí s kostí, jak naši psi stojí frontu jak u řezníka. A čekají, dokud nedostanou každý kus, uklidí se pod strom a šťastně chroupou.

Pro některé z nás, kteří používají pro krmení maso celá léta, to není až taková zvláštnost. Celá léta vždy tvrdím a jsem přesvědčena, že pes zůstal stále stejný, má stejný žaludek, stále je schopen žít "přirozeným" způsobem, trávit to, co vždy byla jeho přirozená potrava. My jsme nezměnili psa, my jsme vymysleli pohodlné granule. Ano, to nelze upřít, je to pohodlné. Ale strašně, strašně náročné na trávení, veškeré vnitřní orgány se nesmírně namáhají. Což při přirozené stravě psa prostě odpadá. Ale dost mých názorů, vraťme se k "barfování". Tenhle termín se skutečně vžil a je běžně používán.

BARF je způsob krmení, který se začíná stále více rozmáhat. Zkratka pochází z anglického Bones and raw food (kosti a syrová strava). Než se novinky dostanou k nám, než se rozšíří, než se změní názor veterinářů, chovatelů, vždy to nějaký čas trvá. A budeme tak možná ještě dlouho poslouchat, že pes nic nesmí jen granule. Znám zvířata, která v životě neochutnala nic jiného než jen stále stejnou, jednotvárnou, hnědou kuličku. A přitom JE pes masožravec! Jsem zcela jednoznačně, a nijak se tím netajím, pro pestrou stravu, kde je obsaženo prakticky vše z potravin. Stovky a tisíce psů hlavně na západ od nás už jsou krmeni jinak. A pozor, jsou tak skutečně krmeni od útlého štěněcího věku. Skutečně jedním z prvního co ochutnají při přechodu od kojení je syrové mleté maso, které jim chovatelé podávají až do tlamiček. Velmi rychle tak "nastartují" přechod na pevné krmivo. A tohle už se dělá v zahraničních chovech pěkně dlouho, to vás mohu ujistit.

Dovolím si vypůjčit pár slov z rozsáhlého článku Přírodní lékárna na internetu, www.baron.cz.

"Chceme–li si udělat vlastní názor na skutečně zdravou výživu svého psa, pak jediným řešením je začít se tímto problémem zabývat sám. To ovšem znamená udělat si čas, zapojit (mnohdy již nepoužívané) přírodní myšlení - selský rozum. Při vyhledávání inf. zdrojů je dobré poptat také chovatelské pamětníky, oprášit staré kynolog. knihy a porozhlédnout se po světě. Někteří chovatelé si již položili dvě jednoduché otázky:
Co jím já? Odpověď – maso, zeleninu, vejce, luštěniny, pečivo, jogurty a další.
Jedl bych celý život jen granule? Nikdy. Ani by mě to nenapadlo.
Takže mnozí se zamysleli a rozloučili se s granulovaným krmením. Se zdravím psa má přímou souvislost výživa, čerstvá, pestrá strava. Tito chovatelé pochopili, že právě jednostranná, nezdravá a přírodnímu vzoru vzdálená výživa (stále jen termicky vyrobená hotová krmiva) s umělými vitamíny má nesporně největší podíl na zdrav. potížích dnešních psů s projevy prakticky všech civilizačních chorob (alergie, kožní problémy, kloubní potíže, rakovina aj.)." Konec citace.

Je nesmírně dobře, že vývoj už jde dál a zase se vrací v kruhu zpět. Zpět k rozumu. Koho zajímá originální literatura, může se seznámit s knihami australského veterináře I. Billinghursta, napsat do vyhledávačů na internetu BARF a bude zavalen informacemi ze všech zemí. Je z toho všeho zřejmé, že se nejedná o nějaký náhodný návod, o názor několika jedinců, naopak. Je to bráno jako revoluce ve výživě psů (Bohu díky). I já už mám ve svém obchůdku více majitelů, kteří krmí syrovým masem. Ještě je třeba připomenout, že "raw" – syrové - značí ale také hlavně čerstvé, kvalitní, nejedná se o krmení nějakým odpadem. Protože je to vše ale obsáhlé téma, zmíním zde jen základní doporučované druhy potravin, skutečně každému doporučuji si problematiku na internetu načíst.

Jak tedy na to, co používat při tomto krmení:
   - Kosti (nikoli dlouhé štěpitelné)
   - Maso drůbeží, králičí, koňské, krůtí, hovězí, telecí, skopové, rybí, zvěřina. Také vnitřnosti jako srdce, játra, ledviny, žaludky.
   - Zelenina, syrová či nejlépe lehce povařená - lépe stravitelná
   - Ovoce
   - Mléčné výrobky, nejlépe zakysané
   - Pečivo
   - Obilniny (rýže, vločky, extrudované těstoviny)
   - Vejce, pivovarské kvasnice, oleje

Krmivo je nutno měnit pomalu, psa zvykat. Maso i kosti je možno i mrazit. Obecně se příznivci tohoto způsobu ve valné většině používaných potravin a doplňků shodují, ovšem stejně je nutné ke každému jedinci přistupovat individuelně. Není možné zde krátce vyjmenovat a vysvětlit celou problematiku, ale není složité se s ní obeznámit.

Na druhé straně se ale nelze samozřejmě ani vyhýbat problematice nákazy parazity. Ze syrového masa je možné se nakazit, svalovcem stočeným, toxoplazmozou, Aujezskyho chorobou (pseudovzteklina). U drůbeže hrozí salmonela. Z tohoto důvodu je poněkud bezpečnější podávat syrové maso po delším zmrazení.

Chtěla jsem upozornit na to, že lze krmit i jinak než granulovanou stravou a že to je dnes již velmi rozšířený názor. Já si dovolím k tomu přidat jen svůj názor a to, že není třeba se vzdávat granulí zcela (ale kdo to udělá nepochybí), že je možno je i částečně používat, ale prostě přestat s ortodoxním krmením. Každý ústupek směrem k přirozené stravě je úlevou pro psa. Nikdy nebylo tolik nemocí co v posledních letech. Nikdy neumíralo tolik zvířat všech ras a to hlavně na rakovinu všech druhů. Proč? Proč psům kolabují ledviny, slezina, játra, slinivka? Dovedete si představit, jak dlouho trvá než se v žaludku rozloží granule? Než se začnou trávit? Kolik úsilí musí tyto orgány vynaložit na dehydratovanou misku jednotvárných, stejných kuliček? Pes byl vždy zvyklý potravu sežrat, strávit a pak odpočívat. Dnes orgány prakticky nikdy neodpočívají. Nemůžou, neboť doba trávení potravy je nekonečně dlouhá.

Zamysleli jste se někdy nad tím, že nějak není pravda, že když budete dávat granule té a té značky, bude váš pes zcela dokonalý, zdravý, šťastný a spokojený? Proč není?

A proč tedy nejsou prázdné ordinace veter. lékařů? Vždyť mají být všichni zdraví! Když všichni jedí tak skvělou granul. stravu, ve které je vše. A je? Nelze ovšem zastírat, že se na zdraví psů podepisuje i životní prostředí, vzduch, voda..

Všichni naše psy milujeme, nebo aspoň většina a máme o ně strach. Až takový, že zapomínáme používat šedé buňky mozkové, řekl by Hercule Poirot, posloucháme, co do nás hustí reklama, známí, prodejci a jiní. Zkuste se prosím zamyslet, prostudujte dostupné materiály, třeba si leccos ujasníte. Třeba to, že kdysi granule nebyly, psi však ano, výstavy také, chovalo se a stálo se u jatek na maso. A veterinárních klinik bylo v Praze asi pět. Dnes je to nekonečný seznam.

Nikoho do ničeho nenutím. Upozorňuji na veřejně přístupné materiály a dle mého na – konečně – obrat k lepšímu. Kdyby mě mohli odpovědět ti tři, co mě leží u nohou, jistě by souhlasili.

Daniela Pavlovská