Smutný den

Bohužel jsme měli v posledních dnech, mimo radosti ze stále rostoucích štěńat, i velké starosti.  V úterý večer se zdál Norton trochu divný,smutný, stáel chtěl být i v noci venku,což bylo nebovyklé. Norton již dlouho byl v noci,vzhledem k jeho věku a zimě, doma. S námi v noci v ložnici. On byl vlastně stále s námi, měli jsme s ním strašně úzký vztah, vztah beze slov, těch nebylo třeba. Všechno věděl a znal. Nechtěl jíst, polehával,začal zvracet jen pěnu...zavodńovali se mu plíce i břicho. Prášky už nepomohly, šlo to strašně rychle. Selhával oběhový systém....během tří dnů se jeho stav tak zhoršil, že už nevstal. Včera, 25.2. jsme se s ním rozloučili. Náhle, nepřipraveni.

Každý, kdo už někdy musel ukončit život svého milovnaého psa, zkrátit jeho bolest či nemohoucnost ví, jaká je to bolest a smutek. Beznaděj. Za měsíc a půl by mu bylo krásných 11 let. Je to málo nebo hodně? U leonů asi hodně, ale pro lásku je to strašně málo.

Byl vyjímečný, silná osobnost, velký šéf......miloval nás a my jeho. Strašně nám chybí už nyní. Po některých zvířatech zůstane v člověku nenahraditelná stopa. On zůstane s námi již nastálo............