Dítě a pes

Dítě a pes

Velmi často se mně stává, že zazvoní telefon a na druhé straně se ozve přání:“Chci dětem koupit štěně.Můžete mně poradit?“ A také velmi často z mé strany zazní odpověď, že pokud má být štěně jen a jen kvůli dítěti a jako hračka pro dítě, je lépe koupit plyšového. Rozumný nový potencionální majitel se vyptává, méně rozumný se urazí a zavěsí.

Jak to tedy vlastně je? Vždyť se všude píše, jak je pro rozvoj celé dětské psychiky zvíře důležité! Ano, to je skutečně pravda. Pro mnoho dětí je zvířátko a hlavně pes tajným největším snem, je to jeho kamarád, trpělivý společník, partner pro hru i mazlení, umí krásně naslouchat dětským bolístkám. Dítě i pes většinou tvoří skvělý pár, který má neustále čas a chuť do hry. Oba si tak mohou vybít i fyzickou energii a někdyaž přílišný temperament. Ovšem je-li správně zvolen věk dítěte i psa. Těžko mohu doporučit zájemci, aby pro tříleté děcko zakoupil dogu či dobrmana, pro dvanáctiletého sportovního synka se nebude hodit pohodový a pohodlný mops. Když už dobře zvolíme věk i plemeno, i přes veškerý dobrý vztah je třeba dodržovat některá pravidla.¨

 Pomineme nejkatastrofálnější situaci, kdy je pes zakoupen skutečně jako HRAČKA. A když hračka omrzí, neboť chce jíst, spát a také cosi vyměšuje a nedej Bože ostré zoubky škrábly hýčkaného potomka, když štěně vláčel za uši ze schodů – musí pryč. O bezcitnosti už jsme si v této rubrice povídali dost.

Pes vždy musí mít v rodině své přesně hierarchicky vymezené místo a musí respektovat každého člena rodiny. I když je to ten nejmenší a nejlíp se s ním hraje. Dítě ovšem zase musí respektovat psa, jeho klid, spánek, jeho pelíšek, zvláštnosti jeho povahy a musí vědět, jak se se zvířetem zachází. Citlivě, ohleduplně s láskou a přátelsky.

Tam, kde rodiče sami mají ke psovi či kočce hezký vztah, jsou spravedliví, nejsou většinou problémy s přístupem dětí. Tam kde dospělí týrají kočku, kopou do psa, těžko jejich potomek bude jednat jinak. Role rodičů je tedy důležitá a nezastupitelná, oni MUSÍ dítěti přesně vysvětlit co smí a co ne a důsledně trvat na dodržování stanovených pravidel. Děti školního věku mohou i převzít určité povinnosti, například krmení, pravidelné procházky, péči o srst. Když už je v rodině dítě a přibude pes, je situace snazší než když se v rodině se psem narodí miminko. I to se však dá zvládnout dostatečnoupozorností pro psa, který by nikdy neměl být odstrkován „na vedlejší kolej“. Naopak, pokud to lze, zabýváme se jím stejně často jako s dítětem, aby nedocházelo k žárlivosti a zbytečné averzi. Tam, kde cítí zvíře stejnou lásku jako před narozením potomka, stane se později jehospolehlivým přítelem a ochráncem.Všechny děti v naší rodině se během let naučily prvním krůčkům držíce se dlouhé srsti našich psů, naučily se i nenaříkat při pádech způsobených mávnutím huňatého ocasu, prostě „otrkaly se“ a nefňukaly.

Rozhodně není nutné se, při dodržování základních hygienických pravidel , bát nějakého přenosu nákazy apod. Je-li pes či kočka řádně odblešen, odčerven, neolizuje přímo obličej dítěte či si nepůjčuje jeho hračky, nic rozhodně miminku nehrozí.Je už dávno dokázáno, že přehnaná izolace a až sterilní prostředí při růstu malých dětí výrazně škodí. Přesto se stále a stále setkávám s názorem – naši mladí čekají přírůstek, to musí dát to zvíře pryč ! Nebo naopak – k babičce nepojedeme, ještě by Pepíček něco chytil od té jejich kočky!! Ujišťuji všechny, že jedno odpoledně strávené v supermarketu uprostřed davů lidí, tedy i virů, bakterií a infekcí je mnohonásobně škodlivější.

I když u vás v domácnosti jste si se psem vybudovali pěkný a láskyplný vztah, může ovšem klidně dojít ke konfliktním situacím venku, při procházkách. Někteří psi nežijí v rodině s dítětem, někteří žijí s dítětem spíše klidným a smečka křičících a běhajících dětí je vyvede z míry, vyděsí je náhlý zvuk apod. Je proto nutno na vycházkách zachovávat tu největší opatrnost a předvídavost. Zákonitě děti a psi potřebují čerstvý vzduch, pohyb a tak se setkávají v parcích, loukách, lesích i na ulicích. Obě strany by měly být tolerantní, avšak majitelé psů, kteří znají reakce svého zvířete nejlépe, se musí snažit zachovávat opatrnost přeci jen více. I když víte, že váš pes je velmi hodný, neměl by bez dovolení běžet k cizím lidem i dětem, kteří se mohou skutečně vyděsit, co že se to na něřítí. Oni nemohou vědět, že máte doma tři děti a pes tedy dětskou společnost miluje a chce si hrát. Oni se ho bojí a neštěstí je na světě. Když si majitel není jist poslušností svého psa,měl by jej připoutat na vodítko.

Pes na vodítku či vzorně u nohy by měl být samozřejmostí na frekventovaných prostranstvích, hřištích, v centru měst či obcí. Na druhé straně by rodiče měli vědět, že pokud už se stane,že k nim běží nějaký pes, nemají křičet, zděšeně mávat rukama, zvedat děti do výšky atd. To je to nejhorší, nebo´t pes se chce podívat, co to ten člověk zvedá ! Chce to zůstat stát, klidně se nechat očichat, popř, říci něco jako ahoj pejsku, jak se máš, kde máš páníčka . Ti, co se zvířat bojí, považují tento návod asi za hodný bobříka odvahy, ale ujišťuji vás, že je to způsob nejúčinnější. Je nutno naučit i děti, které doma psa či kočku mají a jsou na zvířata zvyklé, že cizí zvířátka je nutno nechat na pokoji. Na ně se prostě bez dovolení nesahá.

Přátelské soužití dětí a zvířat, zvláště psů, je to nejlepší, co si můžeme přát a svým dětem dopřát. Rozhodně je soužitím se zvířetem výrazně obohatíme a vychováme z nich citlivé a soucitné bytosti, které si váží všeho živého a přírody. A to příští generace rozhodně potřebují.

A nakonec několik zásad,jak si zajistit bezproblémové soužití:

-nenechávejte nikdy dítě se psem přihře bez dozoru, obzvláště menší, či dokonce vaše dítě se skupinou kamarádů

-dítě nikdy nemá psa komandovat a poroučet mu zbytečnosti

-dítě musí vždy psa nechat v klidu když dostává potravu

-hra by nikdy neměla být přespříliš divoká, surová

-dítě nesmí nikdy způsobovat psovi bolest,zlobit ho či jej stresovat, tzv. zahánět „do kouta“ bez možnosti úniku,např. bude jej honit se švihajícím klackem po zahradě a zažene jej do místa, kde již pes nemůže nikam dál

-nemocného psa musí nechat dítě vždy v klidu a musí s ním zacházet ohleduplně

-jestliže pes zavrčí, tj. vyšle signál varování, dítě se musí ihned stáhnout

-jestliže pes běží k dítěti, nemělo by křičet, mávat rukama, zmateně běhat a chovat se hystericky

-když jste si neověřili, že pes skutečně provedl to, co dítě tvrdí, nesmíte ho trestat. Nespravedlivý trest může vyvolat skutečnou a trvalou averzi k malému trapiči.

Jistě si pamatujete případ, kdy velký moloss způsobil smrtelné zranění dítěti ve vlastní rodině. Později se zjistilo, že ho chlapec bil kovovou trubkou do hlavy. Správný přístup psa i dítěte je tedy jen v rukou dospělých, rodičů.

Hodně vzájemné tolerance a pochopení a hodně šťastných dětí, kteří mají to SVÉ domácí zvířátko.D.P.